30. 5. 2013

Peru 2010: PART IX - Sillustani - Titicaca - (Bolívie)

Je na čase se tu zase trochu pustit do práce. Ne tedy, že bych měla zrovna padla ve škole, naopak, ale už mi to samotné tak trochu chybí, blít svoje názory proudem někam do hlubin internetu. Pauzu jsem potřebovala jako sůl, docházela témata, a všichni víme, že když se něco dělá pod tlakem a z donucení, rapidně klesá kvalita vyprodukovaného. A jak jinak znovu začít, než posledním dílem táhnoucí se cesty po Peru? Potřebuju ji už uzavřít, protože Patagonie a další naše cesty po všech čertech už čekají na zpracování.

Upozornění pro čtenáře: příspěvek obsahuje nadměrné množství lam. Prostě si nemůžu pomoct a nedokážu je příčetně vyselektovat.


18.8.2010

První "pořádný" den v Punu. Kromě toho, že město samotné nenabízí turistovi zhola nic, je nehostinné a plné nevlídných tváří a zavřených obchodů je to tady celkem fajn. Ostatně, máme po měsíci k dispozici vanu sami pro sebe, dokonce s teplou vodou. Ráno jsem si na snídaňovém bufetu skoro nemohla vybrat z těch asi 30 druhů podivně vypadajícího ovoce (?) a dalších pochutin, a nacpala se k prasknutí. Pak jsme se vydali na nedaleké pohřebiště Sillustani, kde jsme strávili skoro celý den. Zcela neplánovaně. Ne, že by nebylo uchvacující, ale J. při divokém fotografování někam zapadly sluneční brýle, a jelikož je tak trochu autista, odmítal se pohnout kupředu a zakoupit kdekoliv jiné, resp. stejné vietnamské brýle, a tak jsme si střihli krásnou hodinku prohlížením všech míst, kudy jsme prošli. Brýle jsme nakonec našli a mohli se vesele vydat zpět po peruánských cestách plných obřích retardérů.















 
19.8.2010

Dnes jsme se vyhrabali z postele trochu dřív než předvčerejškem, abychom nastartovali káru a vydali se směrem na východ, do Bolívie. Původní plán byl stavit se za hranicemi opravdu jenom na skok, na jedno odpoledne. Když jsme se k hranici dopravili, zjistili jsme ale, že nás s půjčeným autem za hranice nepustí (leda bychom jim zanechali drobný peněžní obnos do kapsy, každému zvlášť, samozřejmě). Hranice sama byla zformována pomocí kusu odrbaného lana napjatého na volno mezi dvěma sloupky po stranách silnice. Ta se navíc v zóně nikoho lokálně změnila v rozbahněnou polňačku, kde to intenzivně čpělo zvířecí i lidskou močí, a kudy si vesele šlapaly proudy okloboučkovaných Peruánek / Bolivijek (kdo ví, vypadají stejně). Inu, nakonec to dopadlo tak, že formálně (podle razítek v pase) jsme v Bolivii byli, fakticky ne, pokud se nepočítá těch pár metrů za provazem, ehm, hranicí.

Zbytek dne jsme strávili poflakováním se po břehu jezera Titicaca, které bylo krásné a modré, a tak nějak docela stejné jako všechna ostatní jezera, jenom se za ním v dáli tyčily Cordilleras Blancas. Jelikož v Peru slunce zapadá s úderem šesté večerní, a to doslova během několika minut, stihli jsme tak tak zastavit u cesty a zamáčknout slzu nad vskutku dechberoucím západem slunce. Pak už nás čekala jenom cesta zpátky do hotelu, poslední noc v nehostinném Punu a ráno tradá pryč.









Mapa ZDE.

15 komentářů:

  1. Možná ty brýle nebyly od vietnamce, ale pravé, značkové, polarizované Polaroidy!

    OdpovědětVymazat
  2. Ty fotky jsou naprosto božský!

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za doplnění :)

    OdpovědětVymazat
  4. "nadměrné množství lam" je zcela adekvátní množství lam :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že to má někdo stejně jako já;)

      Vymazat
  5. Ach cestování... tyhle články mi už chyběly. Muselo to být tak úžasné dobrodružství... Krásné fotky a lam je na můj vkus málo:) Jsou to boží stvoření:) Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc;) Mně už ty články chyběly taky, vždycky si u nich tak pěkně zavzpomínám. Pěkný den!

      Vymazat
  6. Super fotky! Už se těším na další články :-).

    OdpovědětVymazat
  7. Fotky jsou báječný. Autor má parádní smysl pro kompozici. Dík za sdílení tý nádhery.

    OdpovědětVymazat
  8. Fotky jsou doslova "kulervoucí"! Prostě ááách... Pro J. pochvala za dokonalé záběry. (m.)

    OdpovědětVymazat
  9. PS: Škoda, že se vám nepovedlo dostat se o kousek dál do Bolívie, Tiwanako a Puma Punku by rozhodně byl taky nezapomenutelný zážitek...

    OdpovědětVymazat
  10. ta peruánská "kuáva" je rozkošná!

    OdpovědětVymazat