Ve výtkách z diskuze pod
GIVEAWAY článkem (přispívejte dál!) mimojiné vyplynulo, že jste už docela rozčarovaní z absence třetího dílu minitelenovely o second handech. Asi stejně rozčarovaní jako já z opakujících se poznámek o tloušťce mých nohou. Děcka, dělejte něco užitečnějšího, moje nohy jsou zcela normální a obyčejné a nosí stejně jako zbytek těla vel. 36/38. Jestli vám to přijde jako komentováníhodný a pobuřující rozměr na jakékoliv straně velikostního spektra, tak žijete v jiném vesmíru, jste zmasírovaní kostrama z magazínů nebo by vám prospělo pár dní v šaškecu.
Ale zpátky k sekáčům. Víte, proč jsem to tak dlouho odkládala? Ne, že by se mi o tom nechtělo psát, jsem člověk ukecaný a ke všemu mám stopadesátčtyři keců, k oblečení zvlášť. Tak trochu se ale bojím, že očekávání, která od tohoto dílu máte, nesplním. Inu, pokud jsem vás doteď neodradila, čtěte dál....
Díl třetí: KDE?
Ani olympijské zlato ve hledání jehly v kupce sena vás nezachrání, pokud si vybíráte špatnou kupku. Štěstí hraje nezanedbatelnou roli, ale stejně tak jsou místa, kde dobrý kousek nenajdete ani za přemrštěnou cenu - prostě tam nic pořádného není a nikdy nebylo.
Sekáče můžeme rozdělit v zásadě na dvě skupiny.
Malé a domácky působící obchůdky, vintage butiky nebo chcete-li thrift shopy s naparáděnými prodavačkami zajímajícími se o věc, s individuálním přístupem k zákazníkovi, zbožím vyšší kvality, často značkovým, často seřazeným úhledně na ramínkách podle barev a typu.
Druhá skupina je zastoupena velkými (v zimě taky pěkně vymrzlými) halami plnými k sobě sražených stolů praskajících pod tíhou obřího množství hader poházených, kam oko pohlédne. Tu a tam leží mezi regály kabelka s nefunkčním zapínáním nebo bota se žralokem, ke které by druhou do páru nenašel ani Indiana Jones.
Já osobně upřednostňuju ten druhý typ. Je tam pro mě daleko větší zábava hledat pěkné kousky mezi děravými, smradlavými, flekatými nebo jinak poničenými věcmi. Také ceny jsou v tomto typu second handů příznivější, protože se z prodejní ceny nemusí platit nájem v atraktivní lokalitě a člověk, který oblečení vypral, nažehlil a napentlil na ramínko a barevně roztřídil. Navíc - ve výběrových sekáčích tak trochu přicházíte o vášeň a radost z lovu, protože všechny kousky jsou velmi pěkné, většinu si chcete odnést domů a vlastně jenom hledáte svou velikost, kdežto v hromadě požvejkanejch mikin, pletenejch sukní a podobnejch obskurností provozujete takřka zlatokopskou práci a nález něčeho kulervoucího má pak daleko vyšší hodnotu.
A tady je vyhrazeno místo pro sekáče, které v Brně pravidelně navštěvuju. Opravdu do jiných nechodím (pokud se "chozením" nepočítá jedna návštěva kdysi v šerém dávnověku před sedmi lety a neuspokojená oděvní tužba) a opravdu jsou moje nálezy veskrze pouze odtud. (Kouzelný sekáč z východních Čech neprozradím nikomu ani lámaná v kole s palečnicemi na rukou a španělskými botami na nohou. Navíc je v zapadlé díře, kterou stejně nikdo nezná, tak vám to aspoň nemusí být líto.) A v jiných městech se nevyznám tak, abych obrážela second handy.
Unimoda (x3)
Už mi sem pár z vás psalo, že zrovna tyhle sekáče jsou špinavé báně plné svrabu, ale věřte nebo ne - Burberry, Cacharel, Marella a pár jiných návrhářů trůnících v mé skříni bylo poctivě vyhrabáno právě tady. Zcela s přehledem chodím nejčastěji střídavě do všech brněnských poboček Unimody - dokonce jsem se tam s několika čtenářkami i potkala. Obávám se, že tenhle bod je pro vás největším zklamáním - že jste čekali nějaký tajný tip, divokou kartu, eso v rukávu. Jenomže já vážně chodím prakticky jenom sem. A že se vám zdá, že tam mají kulové a špinavo, to se vám zdá správně - proto jsem se snažila nevytahovat díl "kde" jako nejdůležitější - daleko podstatnější je totiž "jak". Neexistuje totiž sekáč s výprodejovými cenami kolem padesátky za kus, do kterého vkročíte a už od vchodu se na vás usmívá stojan plný krásných čistých návrhářských kousků.
E+B textil
Do E+B chodím velice příležitostně, když se zrovna nacházím v nějaké divné lokalitě, kde není co jiného dělat, je zima, čekám na sraz s kamarádama a potřebuju zabít deset minut:) Oblečení je trochu dražší než jsem zvyklá (100 - 300Kč/ks), ale sem tam se tam najdou poklady.
Brit-tex
http://www.brit-tex.cz/
Velkoobchod, který je v sobotu dopoledne otevřený i běžným smrtelníkům. Boty za moc nestojí, kabelkový koš je směs plastů na kvadrát (ačkoliv mi tam Ada vyhrabala koženou kapsičku Furla). V hadrech se ale dají najít poklady. Značky převážně britské provenience. Jo, a platí se na váhu. Což je hrozně fajn u kašmírových svetříků jako dech, méně fajn třeba u vlněného kabátu.
Sekáčové šílenství okolo Filozofické fakulty
Blíže nespecifikuju, ale zkuste se projít uličkami okolo fildy, je tam několik sekáčů, jejichž jména a obsah nevedu v paměti - různé kvality, ceny a obsahu, ale slovy klasika: "Vždycky se něco najde."
Sekáčová túra po Lidické
Chcete-li spojit příjemné s užitečným a kromě zchlazení nákupní horečky se ještě trochu projít na zdravě zasmogovaném vzduchu krpolské magistrály, projděte se po Lidické a dál. Prakticky hned od Moraváku se objevují sekáče tu po jedné, tu po druhé straně ulice jako houby po dešti.
Snad vám tyhle pseudotipy budou co k čemu, a dejte pak vědět, co jste našli. Do té doby - Slunce v duši.
