22. 8. 2014

Haló? Je tam někdo?

"My jsme žáci třetí bé,
bereme však na sebe
podobu zajíce
žirafy či krabice
to je pěkná
směsice.

Můžeme i rohože
a to všechno protože
vlastníme na krátko utržené sluchátko.
taky jedno zvířátko."


Už nějaký ten pátek nejsem ani žákem třetí Bé, ani šesťáku medicíny. Beru na sebe podobu civilisty i zaměstnance. To není zdaleka taková zábava jako stát se na chvíli žirafou či krabicí, ale sluchátko, které používám, bohužel není kouzelné. A tak volám jako hrom, ať je koček milion! A jak se vůbec máte? Jste ještě tam?



6. 6. 2013

Peru 2010: PART X - Arequipa - Lima

Dnešní díl ze série o Peru je posledním. Pod článkem naleznete linky na všechny předchozí díly, abyste je měli přehledně pohromadě, kdybyste si chtěli spolu se mnou nostalgicky zavzpomínat;)

20.8.2010

Ráno jsme vstali, pobalili si po paměti krosny a nelibě opustili pohodlný hotel. Zasedli jsme do auta, v nejbližším otevřeném obchodě dokoupili zásoby na cestu, dotankovali benzín a vyjeli z města. Jo, a asi 50 metrů za městěm zaplatili naprosto nesmyslnou "pokutu" zkorumpovanému poldovi. Zastavil naše auto, došel k nám. Vyloženě hledal, co by mohl vytknout, takže se chytil toho, že J. si po zastavení auta odepnul pás, protože předpokládal, že nám bude chtít lézt do kufru auta. Polda prý, že jezdit bez pasu se nesmí. Inu, nemělo smysl se s ním hádat, že J. pás měl a odepl ho před zraky idiota policajta až po zastavení vozu, prostě jsme vyplázli pár Sol a svištěli si to dál. V jednom z dalších měst po cestě nás zkásnul ještě jeden vymaštěný příslušník, opět kvůli stejné vykonstruované hlouposti (ačkoliv popis dopravní situace by zabral příliš mnoho místa a nejspíš by vás unudil), vyplázli jsme dalších x Sol a fakt totálně vytočení jeli dál. Dnešním dnem jsme si nejspíš vybrali smůlu za předchozí tři týdny. Zbytek cesty už byl vcelku klidný (není nad to si zadrandit pouštní cestou 160 km / h). Mimochodem, sledujte stav vozovky, mně přijde velice solidní, a to je jedna z těch horších silnic, po kterých jsme měli v Peru tu čest jet. To jen pro vyvrácení mýtů o mizerné kvalitě peruánských cest a hrozivých zprávách o autech zřícených do propastí. Někde je to fakt docela nebezpečné, ale z povahy terénu, kterým projíždíte (průsmyk v pohoří čtyřtisícovek), ne proto, že by vozovka byla špatně upravená, špinavá, stará, děravá, etc.

Pouštními cestami jsme se dopracovali do Arequipy. Město samo je docela běžné, nijak zvláštní (určitě ne poté, co máte za sebou důkladnou prohlídku Cuzca a Limy), ale továrna asi 20km v poušti před Arequipou evokuje Mordor a Dunu dohromady. Technický kolos zahalený v písčitém oblaku, který se tyčil výš a výš nad nás, jak jsme postupně sjížděli k němu do údolí skutečně naháněl hrůzu.

Arequipě jsme věnovali necelé dvě hodiny, snědli pochybnou směs rýže a zeleniny a osedlali našeho stříbrného oře, ve kterém jsme dál ujížděli po pobřezí na sever. Někdy nad ránem, kdy už jsme byli oba příliš unavení na to, abychom se dál střídali za volantem, jsme na pár hodin usnuli v Nazce, v nejlevnějším hostelu, ve kterém jsme se ještě dovolali obsluhy. Bez mytí jsme padli do navlhlých dek, spali jako o závod a ráno na to zase šlapali - v šest večer jsme vraceli auto do půjčovny na letišti v Limě. Protože nám letadlo odlétalo až v osm ráno následujícího dne, měli jsme ještě jeden večer v hlavním městě. Bohužel jsme ale byli tak vyřízení, že nám bohatě stačila sprcha, zbytky jídla z auta a spánek spravedlivých.













Mapa ZDE.

1. díl - úvodní slovo, Buenos Aires - Lima
2. díl - Lima - Pachacamac
3. díl - Pisco - Paracas
4. díl - Nazca
5. díl - Cuzco
6. díl - Cuzco - Aguas Calientes
7. díl - Machu Picchu
8. díl - Salineras - Puno
9. díl - Sillustani - Titicaca - (Bolivie)